S knězem v tomto okamžiku, před tebou se koří lid. Bože velký, Slitovníku, rač nám viny odpustit. Kéž by naše srdce vzplála čistým ohněm v mocný žár, aby vroucí dík ti vzdala za přesvatý kněžství dar. Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.

Sláva Bohu na výsosti! s anděly se modlí kněz. Kéž i píseň jeho ctností stoupá s nimi do nebes! Jako kdysi oné chvíle změnila se půlnoc v jas, tak ať kněžství sněhobílé k Otci světel vede nás! Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.

Slovem Božím zachvívá se požehnaný kněžský ret. Ach, kdy ke své vlastní spáse naslouchat mu bude svět? Kněžská srdce učiň silná, v Duchu Svatém dej jim růst, věčná Pravdo neomylná, promlouvej k nám z jejich úst! Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.

Klenby nebes zajásaly, k nim se druží země klín: Od všech tvorů hoden chvály třikrát svatý Hospodin! Větší čest však z kněžských retů bude tobě podána, vstříc ti pějem, Králi světů, s knězem vroucí Hosana! Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.

Chleba dar a kalich vína pozvedá kněz před tvou tvář. Naše dlaň se k tobě spíná, srdce kladouc na oltář. Rač je přijmout s blahou lící! Chceme kněžství prospěti: Dej, by kněží, obětníci, sami byli obětí! Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.

Hostina je připravena, kdo jsi čist, jsi na ni zván! Nekonečná její cena, pokrmem je Bůh a Pán! Kéž tvá duše při tom cítí velkou Boží dobrotu: je to kněz, jenž tebe sytí svatým chlebem k životu! Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.

Vina lidstvu v srdci hlodá. Ach, dej nalézt pravý lék! Ve své krvi nám jej podá čistý Boží Beránek. Aby důkaz lásky zmnožil, otevřít dal kopím bok, v kněžské ruce navždy vložil milostí svých veletok. Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.

Kněžská dlaň se zvedá znovu, naznačujíc svatý kříž. Zda v ní ruku Ježíšovu, moje duše, vždycky zříš? Pane, v toto požehnání lásku svého Srdce vlej, všem svým kněžím božskou dlaní, Spasiteli, požehnej! Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.

Naposled zní prosba vřelá, nehleď, že jsme viníci. Hleď na stáda osiřelá, opuštěnou vinici. Důvěru v tvé Srdce máme, rozjasni své církve tvář: Dej, nám kněze! K tobě lkáme, kněžím pak dej svatozář! Tvoje láska nezná mezí. Co ti za vše můžem dát? V kněžství, věčný Veleknězi, chceme tebe milovat.