Písně

914 – Bůh ti tento život dal

Příležitostné

T~ N~ (Poutní kniha 1893): polovina 19. stol.

péče o dušimemento morizvláštní soudsvátostné smířenímariánská přímluvanesení křížeDokonáno jestmravní napomenutíBoží milosrdenstvímisijní píseň
1.

Bůh ti tento život dal, bys jej vroucně miloval, a tak touto svatou láskou blaženým se stal. Jednu jenom duši máš, proč tak málo o ni dbáš? Pamatuj: Když duši ztratíš, vše ztraceno máš!

2.

K dobru tvému každý den od Boha byl stanoven; proto hleď, co síly stačí, konat dobro jen. Abys Bohu byl vždy blíž, slovo Páně v duši slyš: Co učiníš pro bližního, pro mě učiníš.

3.

Smrt přichází blíž a blíž, snad po tobě sahá již. Stihne-li tě v stavu hříšném, kterak obstojíš ? Až dokončíš lidskou pouť, předstoupíš před Boží soud, tam před tváří Pravdy věčné nelze uniknout.

4.

Zavčas hříchů litujme svoje viny vyznejme, o svátostné odpuštění k Bohu volejme. Otec všechno odpustí, a kdo se ho nespustí, ten u jeho lásky dojde věčných radostí.

5.

Koho tíží temný hřích, i kdo tone v zármutcích, ten ať spěchá k Matce Boží, Matce trpících. Koho ona miluje, ke komu se schyluje, nad tím na přímluvu její Syn se smiluje.

6.

Zanech, zanech všech zlých cest, Kristův kříž se odvaž nést až tam, kde zní jeho velké Dokonáno jest. Slyš, má duše, tento hlas, vrať se k Bohu svému zas, on tě volá, za ním spěchej, dokud ještě čas.