Hlas v nebi volá: Kdo jsou tito zde v bílém rouchu odění? To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení.

Šat vyprali si v Krvi Beránka, za nás z lásky prolité, nyní jako hvězdy nebe zaskví se ve slávě tvé.

Z násilí, muk a útrap nesčetných Bůh je na trůn k sobě vzal, sám jim setře slzy z očí mučedníků Pán a Král.

Již nezakusí bolest, žízeň, hlad, Beránek je bude pást, u pramenů vody živé najdou svoji věčnou vlast.

Hrdinnou oběť mučedníků všech s nebem slaví naše zem, ti, kdo v slzách zasévali, sklízet budou s jásotem.

Velkou věc s nimi učinil sám Bůh, trýzeň v jásot proměnil, z jejich krve setbu nebes pro žeň spásy připravil.

Komu je Ježíš poklad nejdražší, sama smrt se mění v zisk, z hrůz a zloby pozvedá nás jeho dlaně vroucí stisk.

Ze stolu lásky dej nám jíst a pít, stále dávej nám svůj chléb, živ nás Tělem svým a Krví, Boží Synu, Spáso všech!

V úzkostech bojů odvahu nám dej, v křížích, zkouškách při nás stůj, dej, ať tebe milujeme víc než vlastní život svůj.

Amen! Ať chvála, sláva, čest a dík vám na věky věků zní, přímluvou nám pomáhejte, hrdinové vítězní.