Vždy žena budiž chválena, co slouží Hospodinu, ta hojnost Boží lásky má i úctu muže, synů. Teď slavme jednu z věrných žen, učme se z jejích ctností a přiznejme si, kolik jen nám chybí do svatosti.

Tvé slovo, Pane, čekáme, dej pramen vody živé, náš úhor zavlaž, prosíme, živ klasy neduživé. Ať každá naše rodina je malou církví Boží, kde žena zbožná, statečná příbytek lásky tvoří.

Co neseme ti, pohlédni, groš pochválil jsi vdově, je v darech snaha všedních dní vše konat z lásky k tobě. Ty dary do svých dlaní vem a dej jim posvěcení, ať stanou se nám pokrmem věčného nasycení.

Již prostíráš k své hostině, zveš nehodné a chromé. I my k nim, Pane, patříme zde u stolu v tvém domě. Dík, Pane, do mě vstupuješ, své tělo, krev mi dáváš, chrám lásky ze mě buduješ, mým životem se stáváš.

Ty mezi všemi ženami, Maria požehnaná, jsi vzorem toho poslání a všemi ctnostmi známá. Kéž v tobě ženy statečné svou sílu nalézají, kéž nové Marty, Marie i dnes v tvé církvi zrají.