Písně

844 – Bůh je láska

Svatí

T: J. Vícha 1986 – N: J. Olejník 1986

povolání k následováníevangelní radyzrno pšeničnésvatízasvěcený životkrálovská hostinastonásobekpřímluvaSlovo jako mečsebeobětování
Vstup
1.

Bůh je láska. Kdo chce láskou žít, s Kristem pro své bratry všechno ztratit, poslušný s ním, chudý, čistý být, tomu v srdci zazní tichý hlas, nenutí, jen volá zas a zas: Pojď za mnou, pojď za mnou!

Před evangeliem
2.

Slovo mé je světlo, také meč, vidíš cestu, připraven buď k boji. Zničíš zlo, též němým vrátíš řeč. Nutné je jak denní chléb a sůl, života a moudrosti je důl. Pojď za mnou, pojď za mnou!

Obětní průvod
3.

Šťastný, Pane, kdo se zcela vzdal lásce tvé a s tebou stal se zrnem, které umře, aby žilo dál. Mnozí žijí z jeho oběti, ztracení se znovu posvětí. Pojď za mnou, pojď za mnou!

Přijímání
4.

Božské hody připravil nám Král. Kdo dal všechno, přijme stokrát více s novým srdcem, aby miloval bratry, sestry, slunce, květy, les, aby všude Boží chválu nes'. Pojď za mnou, pojď za mnou!

5.

Neboj se, jdu s tebou, praví Pán, úpal dne i úzkost temných nocí ve dvou nesem, nikdy nejsi sám. Radost dám ti, sílu stoupat výš, k zemi nesrazí tě žádný kříž. Pojď za mnou, pojď za mnou!

Závěr
6.

Díky, Pane, za to, cos nám dal, díky za světce, jenž prosí za nás. Příkrou cestou k nebi směřoval. Zůstaň s námi, odvahu nám vlej, kolísavé s láskou zavolej: Pojď za mnou, pojď za mnou!