V zemi věrných Čechů radostný den svítá, štěstím nebe plesá jitra svatá zář, zpěvem velebným jej národ celý vítá, bílé květy lásky klade na oltář. Kyrie, eleison, smiluj se, ó Pane, v milosti a lásce shlédni na svůj lid, žehnej národu a vlasti milované, hojnost zemi dej a míru svatý klid.

Slova Páně hlásal životem svým celým, apoštolem víry vlasti naší byl, Boha miloval i lid svůj srdcem vřelým, příkaz lásky Páně skutkem naplnil. Za své vrahy prosil v posledním svém vzdechu: Bůh ti odpusť, bratře! šeptal jeho ret. Nikdy nezahyne plémě věrných Čechů, dokud bratr bude bratru odpouštět.

Tobě, Bože věčný, oběť chleba, vína láska lidu v úctě klade na oltář; proměň dary čisté v tělo a krev Syna, který slovem pravdy změnil země tvář. Posvěť duši naši, Pane Jezu Kriste, jenž se Otci svému za dar podáváš, bychom tobě nesli v oběť srdce čisté, jako Václav svatý, zbožný kníže náš.

Klaníme se tobě, Bože náš a Pane, pod způsobou chleba, vína tajemnou; víra duši sílí, láska v srdci plane, naděj život vlévá v duši zemdlenou. S naším vojevodou v úctě poklekáme, víra jeho pevná plní naši hruď, tebe ve svátosti, Pane, vyznáváme, s námi, Jezu Kriste, Bože skrytý, buď.

Beránku náš Boží, Pane Jezu Kriste, milost tvoje září v nebes věčný stan, v pokoře se blíží k tobě duše čisté, život dáváš tomu, kým jsi milován. V dvorstvu nebes jasném dědic české země v náruč tvoji sladkou národ celý zve; pevně státi bude zbožné jeho plémě, v lásce věrné střežíc poklad víry své.

Žehnals, Pane, otcům milosti své květem, odíval jsi štědře práce jejich plod. Z lůna slávy věčné shlédni k jejich dětem, žehnej slovem spásy Čechů věrný rod. Přijď, ó Jezu Kriste, spáso světa všeho, duším světlo víry, srdcím lásku dej, sešli pomoc svoji z trůnu nebeského, českou zemi chraň a lidu požehnej.