Buď zdráva, panen koruno, tvé jméno budiž chváleno, tys jako růže spanilá svou krásou světu zářila, ó Maria, ó Maria.

Nám z tebe vzešel ráje květ, jejž v touze volal všechen svět, Pán spásy, jehož velebí sbor cherubínů na nebi, ó Maria, ó Maria.

Tys díky Bohu vzdávala, když na rukou jsi chovala své dítko divem zrozené, dar nebe, Slovo vtělené, ó Maria, ó Maria.

Pán světa, Boha Otce syn, jenž zástupů je Hospodin, svou matkou tebe v úctě zval, tě ctil a vroucně miloval, ó Maria, ó Maria.

Když hříchy světa na se vzal a s křížem k smrti své se bral, jak srdce tvé se zachvělo, s ním spolu lkalo, trpělo, ó Maria, ó Maria.

Když na svém kříži v bolu pněl, meč ostrý ve tvém srdci tkvěl, tys vzhůru k němu zírala, tvá duše žalem zmírala, ó Maria, ó Maria.

Žes nesla s Kristem kříže tíž, Pán vzal tě k sobě v nebes říš, by slávy věčné korunou tam věnčil milou Matku svou, ó Maria, ó Maria.

V tvář Pána svého pohlížíš a v ráji slavně vévodíš, kde Otec, Syn a spolu Duch je ve Trojici jeden Bůh, ó Maria, ó Maria.

Tam, v říši Boha věčného, pros Krista, Pána našeho, ať jeho svatou milostí též dojdem věčné radosti, ó Maria, ó Maria.

Ať jeho moc a dobrota dá sílu v bouři života a vede cestou bezpečnou nás všechny šťastně v náruč tvou, ó Maria, ó Maria.