Ó andělé, k nám dolů spějte a s námi Bohu chválu vzdejte: slavný den je dnes nám i vám. Chléb andělský, jejž tady ctíme a pro zdraví svých duší jíme, chléb ten je Kristus, Bůh, náš Pán.

Vy v tajemné jste síni byli, kde s apoštoly Ježíš milý dlel při posledním hodu svém. Vy zřeli jste, jak chléb jim lámal a s těmi slovy kolem dával: Vezměte před mým odchodem.

Hle tělo mé, jenž na smrt dáno, buď na mou paměť přijímáno, v něm síla lásky mé se zjev! Kdykoli tato slova díte, chléb v moje tělo proměníte a víno v moji božskou krev.

Chce u nás být až do skonání, k nám hříšným v pokoře se sklání, by ukázal jak nás má rád; zář božství, kterou plane v ráji, pod způsobami chleba tají, by v srdcích mohl spočívat.

Ty otců našich Bože silný, ty léku duše neomylný, pokrme srdcí věřících. Tvůj lid se tobě v bázni koří a v srdcích víra s láskou hoří, ó neopouštěj dětí svých.

Jsou v Ježíšově Srdci skryty ty nejušlechtilejší city a nutí silou nezdolnou, by rozdával svou božskou lásku a v nejužším byl s námi svazku a u nás hledal radost svou.

Kéž v duše potřebách i těla se naše prosba rozechvělá před svatostánek utíká. Kéž milost tvého požehnání církev i národ zlého chrání a světem vládne láska tvá.

Rač na vezdejší naší pouti nám často v srdci spočinouti, tajemný Chlebe andělský. Dej, aby tvoje svaté tělo nám při skonání otevřelo blažený domov nebeský!