Chvalte, ústa, vznešeného těla Páně tajemství, chvalte předrahou krev jeho, kterou z milosrdenství, zrozen z lůna panenského, prolil Král všech království.

Nám byl dán a nám se zrodil z Panny neporušené, jako poutník světem chodil, sil zde zrno pravdy své, skvělým řádem vyvrcholil svoje žití pozemské.

Na poslední večer k stolu s bratřími když zasedal, beránka by s nimi spolu podle zvyku pojídal, dvanácteru apoštolů za pokrm sám sebe dal.

Slovo v těle slovu dává moc chléb v tělo proměnit, z vína Boží krev se stává. I když Pán je smyslům skryt, stačí sama víra pravá srdce čisté přesvědčit.

Před svátostí touto slavnou v úctě skloňme kolena, bohoslužbu starodávnou nahraď nová, vznešená, doplň smysly, které slábnou, víra s láskou spojená.

Otci, Synu bez ustání chvála nadšená ať zní, sláva, pocta, díkůvzdání naše chvály provází. Duchu též ať vše se klaní, který z obou vychází. Amen.