Klaním se ti vroucně, skrytý Bože náš, jenž tu ve svátosti sebe ukrýváš. Tobě srdcem svým se zcela poddávám, před tebou svou slabost, Bože, vyznávám.

Zrakem, hmatem, chutí, tebe nevnímám, a jen sluchem svým tě jistě poznávám. Věřím vše, co hlásal světu Kristus Pán, v něm je základ pravdy lidstvu všemu dán.

Na kříži jsi tajil jenom božství své, zde je také skryto člověčenství tvé. V obojí však věřím celým srdcem svým, o milost tě prosím s lotrem kajícím.

Rány tvé jak Tomáš vidět nežádám, že jsi Pán a Bůh můj vroucně vyznávám. Rač mé chabé víře větší sílu dát, více v tebe doufat, víc tě milovat.

Plode smrti Páně, chlebe života, v němž se lidem dává Boží dobrota, dej mé duši stále jenom z tebe žít, v tobě Boží lásku rozjímat a ctít.

Dobrý Pelikáne, Jezu, Pane můj, krví svou nás hříšné z hříchů očišťuj, vždyť jediná krůpěj její stačila, aby všeho světa viny obmyla.

Rač, ó Jezu Kriste, jenž jsi nám zde skryt, srdci toužícímu touhu vyplnit, abych, jak zde hledím s vírou na oltář, v nebesích tě jednou spatřil tváří v tvář. Amen.