Před tebou hlavu sklání, ó Bože, zbožný lid, má slzu na své skráni a v srdci bol je skryt. On vědom je si hříchů, ty odpustíš mu rád, když odloživ svou pýchu jich bude litovat.

Své pravdy svaté sémě Syn Boží rozséval, když hostem této země se na čas krátký stal. Ten poklad církev chová a z něho rozdává; kdo na její dbá slova, ten věčný život má.

Pán hříchů našich tíži vzal za nás na sebe, teď na oltáře kříži zas v oběť dát se chce. S ním vše, co, Pane, máme, si vezmi za oběť, a za vše, co ti dáme, tvou milost chceme zpět.

Ó, duše, zaplesejte, vám k spáse div se stal! Dík, serafové, vzdejte, zem, nebe, Boha chval! Pod chleba, vína znakem jest Kristus Ježíš sám, ač nepostižný zrakem, z oltáře hledí k nám.

Vzbuď ve mně touhu, Pane, teď po pokrmu svém, nechť tvým se hostem stane má duše každým dnem; ať jednou s tebou spolu, až mine žití strast, zasednu k tvému stolu, kde je má pravá vlast.

Je oběť dokončena, již domů půjde lid, a duše posvěcená boj nový podstoupit. Své svaté požehnání, ó, Pane, uděl jí, ať, věrna do skonání, tvou vůli vyplní.