Všichni jsme děti, děti Boží, ať je kdo mladý nebo stár, z Otcovy ruky přijali jsme svůj život jako z lásky dar.

A Pán v nás dovrší, co začal, je strážcem našich kroků všech. Ve vlnách času, v bouřích zkoušek je jistý cíl a pevný břeh.

Blažení plačící a chudí, ty bude těšit Ježíš sám. Pevněji obejmou své kříže a řeknou: Vůle tvá se staň!

Až slovem plným síly, moci, zeptáš se Pane, vyznám rád a odpovím ti na pozvání: Tobě chci žít i umírat.

Skloň se k nám, Pane, vztáhni ruku k doteku božské posily. Nad naší bídou vyřkni slovo, po němž i mrtví ožili.

I já tě vyhlížím a volám: Smiluj se, Pane, nade mnou. Olejem svatým v pomazání vtiskni mi pečeť tajemnou.

Kdo nezná oběť, nezná lásku, neobstojí, až přijde soud. Chcem živé dary vlastních srdcí ti k proměnění nabídnout.

Všechno, co, Pane, ještě zbývá do plné míry útrap tvých, chcem ve tvé síle k spáse světa na vlastním těle doplnit.

Den za dnem míjí život lidský, krok za krokem se blíží cíl. Večer své děti volá Otec domů, kde stůl jim připravil.

Jak toužím jíst a pít z tvých darů! Otvírám srdce, ústa svá. Kéž moje duše tebou roste, když síly těla ubývá.

Buď dobré mysli, dcero, synu, pevně tě drží ruka má. Nezajde slunce za tvůj obzor, nepohltí tě hrobu tma.

Nekončí život těm, kdo věří; můj Pane, díky, že tě znám. V slabosti naší zjev svou sílu, Ježíši věrný, pomoz nám!