524 – V posvátné úctě klekáme
Obecné mešníTx N: KSJ 1863 – Nx (od 4. sloky): Německo kolem 1450
V posvátné úctě klekáme před tvůj oltář, Bože náš; prosebným hlasem voláme tam, kde věčné sídlo máš: Odpusť nám, Otče, proviny, přijmi nás opět za syny a buď naše věrná stráž a buď naše věrná stráž!
V paprscích světla božského půjdem cestou spasení, zní slovo Boha věčného, svaté víry učení. Kam Boží setba dopadá, úrodu hojnou země dá, poušť se v pole promění, poušť se v pole promění.
Přijmi, náš Pane, s vlídností, obětní dar církve své. Hřích odpusť nám svou milostí, dej nám žít k tvé oslavě. Dej, ať moc lásky Kristovy posvětí nás a obnoví k větší cti a slávě tvé, k větší cti a slávě tvé.
Shlédni, Otče, na své děti, kterým život dal tvůj Syn, lačné nenech hladověti, syť je chlebem nebeským. Dej, ať tělo církve vstřebá všechen život z tvého chleba, obnovuj nás Duchem svým, obnovuj nás Duchem svým.
Ježíš pod způsobou chleba, všechny k svému stolu zve, uzdravuje, padlé zvedá, celý se nám daruje. Potěš duši zarmoucenou, ty, jenž krví drahocennou vykoupil jsi věrné své, vykoupil jsi věrné své.
Bohu díky! Ve tvém jménu půjdem za svým posláním. Pomoz lidu oddanému, zůstaň, Kriste, stále s ním. Dej nám sloužit tvému dílu, uděl moudrost, radu, sílu bratrům sestrám prosícím, bratrům sestrám prosícím.