Buďte bdělí, Ježíš praví, šťastný ten, kdo bdí, příklad panen prozíravých, ať vás povzbudí. Připravme i my své lampy, bije hodina, k bdění lásky procitněme, slavnost začíná.

Kdo má olej do zásoby, nemusí se bát, Ježíš umí svými slovy plamen rozdmýchat. On mi stále má co říci, a já prosím jen: Neuhas knot doutnající, než noc přejde v den.

V božím poli ke žni zraje koukol s pšenicí. Co jsem já, kam patřím, Pane? zní hlas kající. Chléb a víno vyjadřují touhu duše mé: Chci být zralým zrnem pro chléb k věčné hostině.

Bohatý stůl plný darů prostřels dětem svým; šťastný, koho k hodům lásky pozve Boží Syn. Vyjděte vstříc Ženichovi! nocí volá hlas. Přistup, komu plamen hoří, vzdal se, komu zhas.

Všude tam, kde trpí, strádá nemocný náš svět, dej ať donesem tě, Pane, jako lék a chléb. Ty jsi řekl: Podle lásky svět vás rozpozná; pomoz církvi putující, církvi vítězná.

Na své bratry zadlužené, Kriste, pohlédni, v knize života až přečteš stranu poslední. Maran atha, v plné slávě sestup, Pane, již, tvorstvo sténá nedočkavě, až je obnovíš.