512 – Bože, před tvou velebností
Obecné mešníTx: Radostná cesta 1782 – N~: zač. 19. stol.
Bože, před tvou velebností na kolena padáme; za dar pravé pobožnosti vroucím srdcem žádáme, bychom tebe milovali jako v nebi andělé, oběť chvály tobě vzdali podle svaté vůle tvé.
Láska tvá mě k sobě vábí, jde mi sama z nebe vstříc, abych se já člověk slabý, nebál patřit na tvou líc. V zajetí jsem vlastních hříchů, a ty přesto máš mě rád; přijď, ó Pane, znič mou pýchu, navždy buď můj pevný hrad!
Boží slovo ukazuje k věčné vlasti cestu nám; kdo je věrně naplňuje, vejde jistě v nebes chrám. Milostí svou změň nám, Kriste, srdce v roli úrodnou, ať tvé símě svaté, čisté padne v půdu příhodnou.
Přijmi oběť čistou, Pane, skrze ruce duchovní; přijmi dary věnované, které se tu promění v tělo a krev Syna tvého, jak on sám to přikázal, než se za hřích světa všeho na Golgotě v oběť dal.
Cherubíni, serafíni, sestupte sem dolů k nám. Mocný Bůh, jenž divy činí, změnil v nebe tento chrám: Láska, která z kříže září, znova se tu zjevuje ve svátosti na oltáři; Boží Syn tu s námi je.
Když ty ke mně vcházíš, Pane, Ježíši můj nejdražší, dej, ať srdce láskou plane, ať se k nebi povznáší. Ty buď zdroj mé blaženosti! Celé nebe v duši mám, když tě, Pane, ve svátosti, Boha svého přijímám.
Žehnej, Bože, lidu všemu, v lásce tvé ať živi jsme, věrni Kristu, Synu tvému, zákon svatý plníme. Dej nám žíti ke tvé chvále, jak nám velíš, Otče náš, uděl v boji síly stálé, veď nás tam, kde přebýváš.