308 – Křesťanská duše
PůstT~: letáček z r. 1827 (Oltář 1905) – N: Šteyer 1683
Křesťanská duše, k Pánu se dívej, o jeho lásce živě rozjímej: Aby tě vykoupil, smrt těžkou podstoupil, když pro tebe přišel z nebe.
Uvaž tu lásku Ježíše Krista: V paměť své smrti hostinu chystá; dříve, než dokonal, z nebe nám pokrm dal těla svého tajemného.
V předvečer smrti za tebe prosí, krůpěje krve skráně mu rosí; zrádce, hle, blíží se, líbá tvář Ježíše, Mistra svého nevinného.
Když Pán přichází k svatému městu, před sebou vidí křížovou cestu; všemocný Stvořitel, národů učitel k naší spáse vydává se.
Bolestné muky Spasitel tichý pokorně přijal za naše hříchy; odsouzen k smrti jde, v nebi jenž kraluje, roven Otci slávou, mocí.
Za lid svůj hříšný Beránek Boží na hlavě nese korunu z hloží. Oběť tu rozjímej, Ježíši vděčně dej srdce celé v lásce vřelé.
Zástup se rouhá božskému Pánu, on tiše snáší posměch a hanu; na smrt jde Boží Syn, ten, jehož cherubín v nebi zdraví písní slávy.
Ejhle, již Kristus v bolestné muce rozepjal na kříž zraněné ruce. Pozvedni oči své, k sobě tě vlídně zve v smrti chvíli Ježíš milý.
Vznešený vládce nebeské říše dotrpěl za nás na kříži tiše. Ze smrti slavně vstal, z nás tíži hříchu sňal Spasitel náš, Pán a Bůh náš.
Jak jen ti díky, Pane, mám vzdáti? Ze hříchů chci se upřímně káti; já krev tvou nezradím, k tobě se navrátím, k Otci svému nebeskému.