284 – Slyšte, slyšte, pastuškové
VánoceTN: KSJ 1863
Slyšte, slyšte, pastuškové, jaké znějí zpěvy nové v této noční hodině u betlémské jeskyně.
Andělé tam sestupují, slávu a čest prozpěvují, pacholátku nadšeně, jež tu leží na seně.
To děťátko je Syn Boží, od něho je všechno zboží; zde však leží maličký, synek chudé matičky.
Pěstoun Josef po Betlémě hledal nocleh Pánu země, nikdo neměl místečka pro tohoto poutníčka.
V jeslích leží pacholátko, plesej, jásej, šťastná Matko, i když Betlém nezná tě, ty zde nejsi v samotě.
Sbor andělů jak své paní s uctivostí se ti klaní, nemluvňátko líbají, radostně je vítají.
Až sem od východu z dáli pospíchají moudří králi, aby vzdali chválu, čest tomu, jenž Král králů jest.
I my jdeme k chudé stáji, ta dnes podobá se ráji: píseň andělů tam zní a Pán všeho bydlí v ní.
Přimlouvej se, Boží Matko, která chováš Jezulátko, ať svou ruku vztáhne k nám a laskavě žehná nám.