Písně

122 – Co již dávní proroci

Advent

Tx: Písně 1522 – N: Franus 1505 (~ Šteyer 1683)

adventní očekávánívtělení Kristanaplnění proroctvítluče na dveřečistota srdceúžas andělůsvátostné navštíveníkajícná příprava
1.

Co již dávní proroci lidem zvěstovali, Duchem svatým pohnuti viděti si přáli, Krista Pána vtělení v život Panny čisté, toho jsme se dočkali v tomto čase jistě.

2.

I na nebi andělům zdálo se předivné jeho svaté vtělení a velmi tajemné. Od věků neslýchaná milost tak přehojná, aby Bůh vzal na sebe podobu člověka.

3.

Obrať k nám svou vlídnou tvář, přežádoucí Pane, ať se hříchů odřeknem, v lásce přebýváme. Převznešený hosti náš, přijď k nám ve svátosti, navštiv duše pokorné z nebeské výsosti.

4.

Jakkoli jsme zhřešili, o milost prosíme, již jsme nezasloužili; k tobě se modlíme: učiň pro své vtělení, všemohoucí Pane, ať s čistotou srdečnou na tebe čekáme.

5.

Čiňme pravé pokání, špatný život změňme, jako věrní sluhové Pána vyčkávejme. Stále stojí u dveří, ustavičně tluče, zda by našel čistý dům u tebe, člověče.

6.

Jak můžem, usilujme, o milost pracujme a Krále nejvyššího vždy v svém srdci mějme. Ó vtělený Ježíši, dej nám zde svou milost a po tomto životě v nebi věčnou radost.